Loni kamarádka odřeknutím na poslední chvíli přispěla k odkladu a letos kvůli květnové nepříjemné virózce se to opakovalo. Teď se to povedlo.
„..tak cestují rozumní lidé, ti, kdo zamýšlejí navštívit to či ono, a nejčastěji to i ono, ale už za dva dny jsme pochopili, že o to nejde, jít by nemělo. Po obou stranách silnice jsme v dálce zahlédli vesničky na kopcích či osamělá stavení, nějaký háj či zbytky hradu, místa, která nás lákala a v plánu nebyla.
Snažil jsem se je zprvu zapisovat a vznikly tak podivné poznámky..o pět kilometrů dál je vršek – vpravo – a na něm něco.
Něco.
Ale co když toto n ě c o je tím něčím, za čím sem j(e)deme? A co když to naše něco, ono předem zamýšlené něco je méně zajímavé?
…
Dneska už vím, že toto opouštění hlavních silnic bylo to nejlepší, co jsme tu mohli dělat…“
M.Horníček, Jak hledat slunce
Na historické poutní stezce, v posledních letech pracně obnovované občanským sdružením Pod střechou, moc odboček neuděláte..
..i když vlastně i ano. Značená je totiž ponejvíc jen jednosměrně, ve směru na Skoky/Maria Stock a navíc, místy se „ztratíte“ jedna dvě, jako my hned na začátku v Toužimi. U libě vyhlížejícího penzionu a restaurace Za rybníkem je potřeba pokračovat dál, obejít ho a narazit na polní cestu obcházející malebnou sérii několika rybníků a dojít ke kapli sv. Anny (Radyňská k.) zezadu.
Trasa z Toužimi respektive až z Teplé (57,6km) je velmi podrobně popsána na stránkách skoky.eu (http://www.skoky.eu/clanky/skokovska-stezka/)..
..a již po odbočení ze silnice 207 v Radyni natož po zmizení asfaltu a betonu v Lachovicích se kouzlo a magie zdejší krajiny ukáže v plné kráse.
Zpět k Toužimi, pokud by si někdo měl chuť pouť zpestřit, tak v nedaleké obci (nutná odbočka, „něco“..) Nový Dvůr u Dobré Vody se nachází klášter mnišského řádu trapistů, kteří sem přišli z mateřského opatství Sept-Fons ve Francii. Minimalistickou budovu kláštera navrhl londýnský architekt John Pawson ve spolupráci s plzeňským Janem Soukupem. Zájemci zde mohou jako hosté strávit i celý víkend nebo možná i týden, pod jedinou podmínkou TICHO. Trapisté vstávají každý den v 03,15 a zpívají ve svetrech…a vy případně s nimi (http://www.novydvur.cz/cz/guests.html).
Za Lachovicemi v magické krajině Sudet vás hned po chvíli čekají Sovolusky a kaple sv.Jakuba..
(…kaple je symbolem toho, že se nemáme v životě toulat, ale putovat. Proto také je zasvěcena poutníkovi svatému Jakubovi. My jsme prosili, aby tato kaple byla symbolem toho, že člověk hledá cíl svého života … https://youtu.be/Lv1hgv4dix8)
Skoky / Maria Stock jsou samy o sobě naprostá magie, těžko vměstnatelná do slov, zkusím pár obrázků …
… a to včetně nedaleko pod svahem umístěné vodní nádrže a zásobárny pitné vody Žlutice..
..a nebo místního hřbitůvku (příběh poslední obyvatelky obce a zde pohřbené její dcerky, na rozdíl od nešťastně zemřelé maminky v areálu hned kousek od kostela),
..kostel Navštívení Panny Marie respektive jeho takřka ruina je to jediné co ze Skoků zbylo a s výraznou pomocí Pod střechou o.s. a jmenovitě např. Jiřího Schierla (předseda spolku) v posledních letech celý areál vstává „z hrobu“ a začíná pomalu rozkvétat. Pravidelně konané různé kulturní akce, nejbližší na stránkách skoky.eu, např. Skokovský filmový festival (filmy a filmečky o historii Skoků), tradiční pravidelné poutě, koncerty př. Petra Linharta nebo Oldřicha Janoty … se snaží přilákat pozornost a drobnou finanční podporou přispět k této obnově.
Naše pouť byla nezamýšleně korunována koncertem Lenky Dusilové (již třetím zde) a kostel byl úplně plný … Lenka Dusilová ve Skokách
… při akcích zakoupíte občerstvení, pohledy a různé místní publikace.
Tentokrát nás v areálu zůstalo pár, skupina mladých na bivak, zvláštní dvojice z nedalekého okolí ve stodole určené pro poutníky, rozsáhlá rodinka u ohně na vyhlídce a my s ní plus nám posloužil rozpálený kámen před kostelní zdí. Stejně tak v areálu najdete pitnou vodu, toi-toiku, a pokud je ten den v kostele i služba pak ráno čerstvou kávu nebo čaj.
Další cesta do/ze Skoků vede na sever přes Polom do Údrče, a jiná na východ do Žlutic (nepřehlédnout Ratibořský rybník). Existovala prý i jižní přístupová cesta, ale kamarád a spolupoutník se ji posledních několik let snažil zatím neúspěšně rekognoskovat.
Vhodná literatura – Chůze (Thoreau / Bernhard), Jít (Espedal), O chůzi v ledu (Herzog), Saturnovy prstence (Sebald), Na cestě (Kerouac), Born to run – Zrozeni k běhu (McDougall), Chvála putování (Kočová), O rodičích a dětech (Hakl)
Doporučené filmy – Stará radost/Old Joy, A Walk in the Woods, Wild/Divočina, Into the Wild/Útěk do divočiny, Gerry (Gus Van Sant)
Ideální soundtrack – Sudéta od Petra Linharta
Odkazy: