Jak jsem vlastně objevil Beatu Hlavenkovou? Někdy si úplně přesně pamatujete ten moment, ten závan větru, tu vůni parfému, tu atmosféru kavárny / pasáže / mejdanu, a jindy je to někde, ve vzduchu. Možná to bylo díky DusiLence, podobně jako s Vertigo kvintetem a Starou paní? Určitě si pamatuju takový dýchánek v odsvěceném kostelíku pod Petřínem, byl tam tehdá jistě i Najponk, a výborný perkusista. A jindy přede mnou v tomhle kostelíku sv. Vavřince seděl Justin a maloval si při tom do diáře. Těch akcí bylo hafo, navazovaly na sebe a proplouvaly. Někdo mi daroval jedno origo cédo, druhé jsem si koupil sám. Pamětlivá byla třeba akce v rámci Žižkov meets jazz, kde nás bylo v Atriu asi 15 včetně Kryštofa Ebena, a stejně jsme si to tehdá všichni užili.
Cédéček a její hudby je hodně, odkud začít? Začala víc zpívat. Ano víc, zpívala totiž už dřív, jen méně. Soustředila se předtím víc na skládání a samotný klavír. Se změnou barvy vlasů (a že člověku chvíli zabere zvyknout si na tu Marilyn) prostě dostala i chuť zpívat * a protože muzikanti udržují rozličné přátelské, kamarádské, pracovní, spolupracovní a podobné vazby či vztahy – domluvila se s Oskarem Törökem (dělal již něco mj. i s Ivou Bittovou) z Vertiga. Krásně to ladí ! Oskarova trubka i ´spoluzpěv´či vícehlas to pozdvihuje zase někam jinam. A doplňují je kytary Patricka Karpentski a další hosté. Nikoli nevýznamně tentokrát opravdu přispěl Beatin životní partner P.Karpentski, nejen zákulisním „manažmentem“ či jen obyč podporou, cd společně produkovali. Tudíž tohle album neposunuje jen Beatu, ale i Oskara a celý český jazz (bez ohledu na mantinely hudebních směrů). Beatinu hudbu často můžete považovat za moderní klasickou hudbu jednadvacátého století, myslím za český protiklad Ólafura, Nilse, Julie ad. a v tuzemském dámském klavíru domnívám se je bez konkurence, i proto ji najdete v koncertních sériích vedle Jana Bartoše a jemu podobných.
Album SNĚ vyšlo už na podzim v laskavé péči Animal Music, ale teprve nyní bude pokřtěno. Máte-li možnost tak neváhejte, tento týden už ve čtvrtek v pražské Akropoli a v neděli v pardubickém Divadle 29. V únoru pak brněnská Leitnerka, dále Nový Jičín atd…
Prameny (hudba i text B.Hlavenková)
Krájím slova
do úhledných slabin duše
Tvaruji dny a hodiny
bez retuše
Na hlavu popel si nesypu
vítr ho dávno odvál
Nedělám věci ze zvyku
strohá slova
Lež procedím na zrnko
pustím na dno
Voda ho odnese
hučí a naučí
Obrousí kameny
zjemní hrany
pročistí slova
Prameny nalézám
pak ztrácím
a musím hledat znova
Mimořádné tracky: Prameny, Socha, Husa v mlze, Plávala, Zapomniane
Nelze nezmínit výjimečné „autory textů“ : Petr Borkovec, Bohuslav Reynek, Martin Vedej, Dorota Barová a Beata sama.