Reklama
 
Blog | Petr Vlasák

Člověk je víc než Republika

Jakub Cermaque je mimořádný, originální, autentický, nespoutatelný, národní i evropský, svůj, pro-ekologický a pro-udržitelný (to by chtělo asi uvozovky), moderní a zároveň tradiční, prostě písničkář a všeuměl (básník, režisér, Tvůrce). Poprvé jsem ho viděl, když koncerty V Lese byly ještě jen nahoře v přízemí. Pak X-krát v různých čajovnách, kavárnách (např. když malá Čermáková byla super malá a tudíž „její“ první koncert). Má kolem sebe báječné lidi, muzikanty, hudebnice. Váže na sebe hudebníky z rozličných zemí Evropy, jakmile jí projede a nebo jen ústním či dnes ještě rychlejsím „fb“ šířením napojuje podobně smýšlející a talentované lidi. Psal jsem o jeho tvrobě již víckrát, což by mohlo být podezřelé, ale neznáme se, jen jednou pozdravili na AnežkaFestu (česká komorní verze „End of the Road festu“, jedna z nej hudebních festivalových akcí v tuzemsku). Brněnští Indies Scope (celá divize Indies stále drží prapor, vedle lehce modernizovaného ovšem popověji orientovaného Supraphonu, a neskonale dále a dále podporuje lokální novou českou tvorbu – opět po letech a znovu Velká poklona!) mu právě vydávají CD pod strohým, ovšem velmi případným názvem Neboj.

 

mohl bys dokola psům

co střeží stáda

tvých myšlenek

vyprávět o kolapsu

světa, co vsadil na venek

 

raději však obrať tvář

k lesu

a stádo nechej

klidně se pást

křič jako moře při útesu

dýchej jak řeka

když protrhne hráz

 

nejdou-li řetězy přetrhnout

alespoň jimi chrasti

křič, aby průměr nezvítězil

podstatné děje se

nad propastí

podstatné děje se

na pomezí

v tlumeném světle

když se žena svlíká

když kvete Betlém

když se odemyká

člověk je víc než lid

a lid je víc

než republika

 

takže neboj

 

bortí se ledovec

i chrám svatého Víta

a divně hřmí

jdou černí poslové

a dav je zase vítá

a mává do tmy kostmi

lichých tajemství

 

ale neboj

po noci vždy svítá

neboj, neboj…

 

někdy se noc zúží

hrdla dnů

a čas temně duní

jak zmučené uhlí

ve traffu

 

ale neovsáhneš růži

jen pravými úhly

a nevměstnáš duši

do grafu

 

takže neboj

neboj, neboj …

 

Nadpis tohoto textu není kiksem, jak si Jakub hraje s texty a slovy, nejen v básnických sbírkách, ale i písních, tak v úvodní písni Neboj alba Neboj lze slyšet právě slogan, který mi přijde vtipný a trefný – Člověk je víc než Republika. Tohle cédo si nenechte ujít.

Indies Scope

Cermaque YT

Cermaque FB

Cermaque Bandzone

 

Reklama